Kouzlo Vánoc: Tradiční české vánoční pokrmy

Blíží se období vánočního očekávání, kdy se rodiny setkávají u stolů a připravují se na sváteční hostiny. V České republice má vánoční menu svou vlastní, bohatou tradici, plnou lahodných pokrmů, které neodmyslitelně patří k této kouzelné době a vytváří jedinečnou atmosféru. Pojďme se společně podívat na ty nejtradičnější a nejoblíbenější z nich.

Reklama

Smažený kapr s bramborovým salátem

Smažený kapr s bramborovým salátem je jedním z nejoblíbenějších vánočních pokrmů u nás, a tato tradice sahá hluboko do minulosti.

V minulosti byl kapr snadno dostupný v rybnících a byl považován za levnou a chutnou alternativu ke zvěřině či drůbeži. Smažení kapra bylo cenově dostupné pro širší vrstvy obyvatel. Kapr, jako symbol hojnosti a štěstí, se stává vhodným pokrmem pro vánoční večeři. Věřilo se, že konzumace kapra na Štědrý den přinese prosperitu a rodinné štěstí v nadcházejícím roce. Smažení kapra je tradiční způsob přípravy, který nám dopřává křupavou kůrčičku a šťavnaté maso. Kapr se osolí, obalí v mouce, vejci a strouhance a smaží se na pánvi dozlatova.

Bramborový salát, který je podáván jako příloha k smaženému kaprovi, dodává jídlu další vrstvu chuti a struktury. Kombinace křupavého kapra a svěžího bramborového salátu vytváří lahodné a vyvážené jídlo.

Pro mnoho rodin v České republice je příprava smaženého kapra s bramborovým salátem vánoční tradicí, kterou si udržují po generace. Společné vaření a konzumace tohoto pokrmu jsou spojeny s rodinnou pohodou a radostí ze společného stolování.

Přestože je smažený kapr s bramborovým salátem stále oblíbenou vánoční volbou, některé rodiny volí i jiné pokrmy podle svých preferencí a moderních trendů ve stravování.

Reklama

Rybí (kapří) polévka

Rybí polévka se obvykle připravuje z kapra, zeleniny a koření. Kapří vývar poskytuje bohatý a lahodný základ pro sváteční večeři.

Večeře na Štědrý den je považována za jedno z nejdůležitějších rodinných setkání v průběhu roku. Rybí polévka se stala tradičním prvním chodem, který otevírá vánoční hostinu a vytváří příjemnou atmosféru v rodinném kruhu.

Vinná klobása

Historie říká, že vinná klobása je součástí vánoční tabule již více než dvě století. Její přítomnost byla původně čistě symbolická – kvůli typickému zakroucenému tvaru do spirály a postupnému červenání od středu při ohřívání připomínala slunce. Proto se stala pomyslným pokrmem oslavy zimního slunovratu a časem se přesunula na vánoční tabuli.

Vánoční cukroví

Historie vánočního cukroví by měla sahat přibližně do 16. století, kdy první cukroví nemělo dnešní podobu. Dřívější podobou cukroví byly figurky z ovoce, které děti po tom, co si s nimi pohrají, měly sníst. Cukroví mělo i ochranářskou funkci, kdy mělo chránit rodinu a celé hospodářství před temnými silami. Typickým příkladem je cukroví v podobě vykrajovaných zvířat, které mělo chránit živá zvířata v hospodářství. Cukroví ve tvaru kruhu bylo symbolem slunce a věšelo se na domy či ovocné stromy. Cukroví se mělo dle tradice péct pouze z mouky z vlastní úrody, aby v příštím roce přišla také vysoká úroda.

Většina vánočních cukroví se v Česku připravuje pečením ze směsi mouky, cukru, vajec a másla, k tomuto základu se pak podle druhu cukroví přidává kakao, čokoláda, vlašské a lískové ořechy, strouhaný kokos a kandované ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta nebo vanilkové rohlíčky. Typickými vůněmi jsou vanilka, rum, skořice.

Vánočka

Vánočka patří na náš vánoční stůl už od 14. století. Tehdy ještě nebyla pletená a jmenovala se calta. O dvě století později už měla známý tvar, který vznikl proplétáním pramenů kynutého těsta. Tehdy však byla výsadou pekařského cechu – jedině pekaři mohli péct tu opravdovou, pletenou z devíti (i více) copů. Doma si směli lidé pletenou vánočku sami připravovat až od 18. století.

Vánoček se peklo tolik, kolik měla rodina členů včetně čeládky a pak ještě jedna největší na štědrovečerní stůl, aby se v novém roce urodilo. Starým zvykem bylo do této štědrovečerní vánočky zapéct minci: kdo ji při krájení našel, tomu měla přinést štěstí.

Pravá vánočka se plete z devíti pramenů. Čtyři spodní představují zemi, slunce, vodu a vzduch. Prostřední tři prameny propojuji rozum, cit a vůli. A vrchní dva symbolizují vědění a lásku.

Houbový Kuba

Houbový Kuba, známý také jako černý Kuba, je tradiční staročeská vánoční delikatesa, podávaná zejména na Štědrý den jako bezmasé polední jídlo. Je oblíbený v zimním období především kvůli dostatku nasušených hub a nabízí různé regionální varianty receptu.

Základem jsou kroupy a houby, buď sušené (předem povařené) nebo čerstvé. Směs je obohacena cibulí, česnekem, kmínem a majoránkou, zalitá sádlem a zpravidla zapečená v troubě. K podávání se často kombinuje s kvašeným zelím, tvořícím nejen tradici, ale také bohatou vitamínovou bombu.

Vaječný likér

Začátky vaječného likéru nelze přesně datovat, ale je pravděpodobné, že vznikl ve středověké Anglii. Jeho předchůdcem byl nápoj zvaný posset, který kombinoval víno nebo pivo, smetanu, cukr, vejce a chléb nebo oves pro zahuštění. Angličtí mniši ve 13. století pravděpodobně experimentovali s variantou obsahující vejce a fíky, a nápoj se tradičně podával teplý.

S postupem času bylo do receptu přidáváno koření, jako je skořice nebo muškátový oříšek, což zvyšovalo cenu nápoje a činilo jej dostupným pouze aristokracii. Vaječný likér se stal oblíbeným při slavnostních příležitostech, zejména o Vánocích, kdy chladné počasí zabraňovalo rychlé zkáze mléka v nápoji, a tím pádem nemusel být okamžitě vypitý.

Pokud u vás v rodině některý z těchto pokrmů nepřipravujete, nechte se inspirovat a zpestřete si letošní Vánoce nějakou inovací.

Zdroje: praguehere.com, prague.org, milujivanoce.cz, zena-in.cz, wikipedia.org, novinky.cz

Reklama

Autor: Zuzana, 22.12.2023

Přečtěte si více na téma

Reklama
Reklama

Komentáře

Žádné komentáře.

Nový komentář

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

Reklama