Pohanková, hrachová, sójová. Bezlepková mouka není jenom jedna

Mouka patří mezi základní suroviny pro přípravu pečiva a celé škály dalších pokrmů. Nedílnou součástí většiny tradičních českých jídel je pšeničná mouka, která je ale kvůli obsahu lepku zapovězena pro celiaky. Naštěstí existuje i přirozeně bezlepková mouka. Ta má často zajímavé chuťové vlastnosti, a proto stojí za vyzkoušení i tehdy, pokud není třeba se lepku vyhýbat.

Reklama

Pohanková mouka

Může zcela či částečně nahradit běžnou pšeničnou mouku, v kuchyni má totiž široké možnosti uplatnění. Hodí se do slaného i sladkého pečiva, protože dobře pojí těsto, vynikající je především pro přípravu palačinek. Je pro ni charakteristická příjemná oříšková chuť. Má významným obsah rutinu a dalších mikroživin.

Hrachová mouka

Patří k nejoblíbenějším luštěninovým moukám, nejčastěji vzniká pomletím zeleného hrachu, proto má i samotná mouka obvykle nazelenalý odstín. Je skvělá pro přípravu zeleninových polévek, k dochucení vegetariánských karbanátků a placek, může se použít i při pečení sušenek, krekrů a dalšího pečiva.

Sójová mouka

Sójová mouka, která se vyrábí většinou z nepražených sójových bobů, vyniká vysokým podílem bílkovin. Uplatní se při zahušťování pokrmů, ale hodí se rovněž do různých druhů chleba a dalšího slaného i sladkého pečiva. Při pečení se používá ve směsi s jiným druhem mouky.

Ostropestřecová mouka

Mezi méně tradiční bezlepkové mouky se řadí mouka vyrobená pomletím odtučněných semen ostropestřce mariánského, který se proslavil zejména svým pozitivním působením na játra. Ostropestřecovou mouku lze použít k dochucení těst či na zahuštění polévek a omáček. Někdy se přidává i do zeleninových pomazánek, a dokonce do jogurtů.

Reklama

Rýžová mouka

Rýžová mouka vzniká mletím rýžového zrna. Tradici má především v indické kuchyni. Je lehce stravitelná a přirozeně bezlepková. Skvěle se hodí na zahušťování, ale lze ji použít také pro přípravu rozličných sladkých těst, u kterých zlepšuje jejich pojivost.

Cizrnová mouka

Další zajímavou alternativu klasické mouky představuje mouka z cizrny, která zaujme lehce oříškovou a nasládlou chutí. Může se pochlubit vysokým obsahem bílkovin a vlákniny. Pro své vlastnosti se využije především k zahuštění zeleninových polévek nebo pro přípravu těsta na falafel.

Dýňová mouka

Dýňová mouka se vyrábí z dýňových semínek, která jsou nejdříve odtučněná. Výsledkem je mouka okrové až sytě zelené barvy, ze které lze připravovat rozmanité pečivo. Může sloužit i k zahuštění polévek a hodí se rovněž pro přípravu jídel studené kuchyně, zajímavě ochutí například pomazánky. Vyniká obsahem vitaminu E a některých dalších mikroživin.

Amarantová mouka

Amarantová mouka se vyrábí pomletím semen laskavce. Jedná se o pseudoobilovinu, která se pěstuje zejména na americkém kontinentu. Mouka má výraznou ořechovou až štiplavou chuť, proto se používá nejčastěji ve směsích s jinými moukami. Její vlastnosti vyniknou nejvíce v pečených sladkých pokrmech, ale hodí se i na obalování a zahušťování. Obsahuje významné množství bílkovin.

Kukuřičná mouka

Kukuřičná mouka má jasně žlutou barvu a je k dispozici v různé hrubosti od hladké mouky až po krupici. Hodí se pro přípravu kaší, polenty, na obalování nebo na zahuštění polévek či omáček. Lze z ní udělat vynikající kukuřičné placky a může se přidávat i do pečiva, nejlépe v kombinaci s jiným druhem mouky.

Existují i další mouky bez obsahuje lepku. Je to například jáhlová, fazolová, čočková a kaštanová mouka.

Zdroje: healthline.com, glutenfreepalate.com

Reklama

Autor: Jitka Kučová, 5.5.2022

Přečtěte si více na téma

Reklama
Reklama

Komentáře

Žádné komentáře.

Nový komentář

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

Reklama