Jak doplnit vitamin C? Se lžičníkem je to hračka!

Ačkoliv lžičník svým pojmenováním evokuje spíše nějaký šikovný příborník na lžíce, ve skutečnosti se jedná o poměrně nenápadnou rostlinu, která si libuje v přímořských lokalitách západní a severní Evropy. Ale nenechte se mýlit, pozornost si určitě zaslouží, je totiž vynikajícím zdrojem vitaminu C.

Reklama

Má voňavé květy a zvláštně tvarované listy

Lžičník lékařský je nízká dvouletka z čeledi brukvovitých, jejímž domovem je zejména pobřeží Atlantského a Severního ledového oceánu. Již podle oblasti přirozeného výskytu je patrné, že se jedná o odolnou rostlinu, která si dokáže poradit i s náročnými povětrnostními podmínkami. Lžičník zvládá větrné počasí, mráz, stejně jako půdu s vyšší obsahem soli.

Nejčastěji roste na skalnatých nebo písčitých polohách, které zdobí svými bělavými až narůžovělými květy. Ty jsou uspořádány do hroznů a je pro ně charakteristická příjemná vůně. Na rostlině jsou nápadné také její dužnaté listy, jejichž středy jsou zvláštně promáčklé a připomínají tvar lžičky. A právě na základě této skutečnosti získala rostlina své jméno.

Lžičník v kuchyni

V kuchyni se používají hlavně čerstvé listy rostliny, které se pyšní zajímavou palčivou až nahořklou chutí. Listy si sice při procházkách českou krajinou nenatrháme, protože u nás ve volné přírodě lžičník neroste, je ale možné vypěstovat ho na zahrádce. V takovém případě je třeba mu zajistit především prosluněné stanoviště s dobře propustnou písčitou půdou.

Možnosti využití listů lžičníku v kuchyni:

  • netradiční oživení zeleninových salátů

Reklama

  • ochucení tvarohových a vaječných pomazánek

  • ingredience do smoothie nápojů

  • v sušené podobě jako zelené koření

Pokud máte rostlinku po ruce a chcete z ní vytěžit maximum, můžete využít klidně i nerozvinutá poupata. Ta se totiž nakládají do sladkokyselého nálevu.

Je cenným zdrojem vitaminu C

Lžičník se proslavil již ve středověku a novověku, kdy si ho velmi považovali námořníci a mořeplavci. Kvůli jednotvárné stravě totiž často trpěli nedostatkem vitaminu C, jehož dlouhodobý deficit způsoboval kurděje. A právě lžičník se pyšní mimořádným obsahem vitaminu C, není proto divu, že se stal na dalekých plavbách důležitou součástí jídelníčku. Používal se sušený nebo naložený, někdy se dokonce přidával i do piva, kde jeho hořká chuť jistě nebyla na škodu.

Kromě vitaminu C obsahuje rovněž celou řadu další účinných látek. Jmenovitě se jedná například o třísloviny, glykosidy, hořčiny či některé minerální látky.

V místech přirozeného výskytu se lžičník již tradičně využívá i v lidovém léčitelství. A protože má antiseptické vlastnosti, dodnes se někdy aplikuje zevně v podobě obkladů či tinktury, kdy přispívá k lepšímu hojení ran a jejich dezinfekci.

V současnosti se výtažky rostliny uplatňují také v kosmetice, zejména v přípravcích určených pro podporu růstu vlasů a pleťových krémech.

Zdroje: healthbenefitstimes.com, first-nature.com, wildfooduk.com

Reklama

Autor: Jitka Kučová, 28.4.2022

Přečtěte si více na téma

Reklama
Reklama

Komentáře

Žádné komentáře.

Nový komentář

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

Reklama