Ortorexie aneb když se zdravá strava vymkne z rukou

Žijeme v době, která se vyznačuje ne vždy zrovna zdravými stravovacími návyky. Fastfoody hemžící se neuvěřitelným množstvím kalorií a přepálených tuků, několikanásobně vyšší spotřeba jednoduchých cukrů oproti doporučovanému množství, přesolené bujóny, karamelem dobarvované pečivo či zelenina plná pesticidů. Tato smutná realita přivádí stále více z nás k zájmu o to, co vlastně kupujeme a jíme. Má to ovšem i svou stinnou stránku. Nazývá se ortorexie a neznamená nic jiného než nebezpečnou posedlost tzv. čistou stravou.

Reklama

Porucha příjmu potravy

Mentální anorexii nebo bulimii zná celý svět. Nedávno se však na seznam poruch příjmu potravy přidala právě i ortorexie. Označuje závislost na konzumaci biologicky čistých potravin, která až hraničí s obsesí. Ortorektici vyhledávají pouze kvalitní biopotraviny, vyhýbají se veškerým éčkům, aditivům či konzervantům. Odmítají uměle hnojené potraviny a zajímají se o ně také z hlediska původu a zdravotního přínosu.

Jakékoliv porušení těchto přísných pravidel způsobí, že osoba začne trpět nesnesitelnými pocity viny. Zkrátka se obávají, že i sebemenší prohřešek je vrátí tam, kde začínali, a že jejich tělo bude opět zanesené chemickými látkami.

Reklama

Termín byl poprvé použit roku 1997 americkým lékařem Stevenem Bratmanem, který i tak trochu stojí za jeho vznikem. Sám byl příznivcem zdravého stravování, a tak založil komunitu podobně smýšlejících osob. Po určité době si však všiml, že někteří členové jeho ideu zradikalizovali a projevila se u nich patologická posedlost tímto stylem života. Z tohoto důvodu skupinu později opustil a problém popsal.

Hranice mezi zájmem a posedlostí

Ortorexie vlastně pramení v dobrém úmyslu dozvědět se o potravinách více a zbytečně nezatěžovat své tělo věcmi, které mu z dlouhodobého hlediska ubližují.

Může se však stát, že začne ortorektiky jejich zájem o zdravou stranu natolik omezovat, že nejsou schopni se dále naplno věnovat svým koníčkům nebo trávit čas s ostatními lidmi. Výjimkou nejsou ani partnerské krize. Zkrátka tomu obětují tolik času, že se nevědomky začnou svému okolí odcizovat.

Reklama

Výběr potravin je navíc zúžen na úplné minimum. Když už ortorektici nakupují v běžných obchodech, mají po ruce seznam různých přídatných látek, kterým se chtějí vyhnout, a tak jsou jejich nákupní košíky většinou poměrně skromné. Neodrazí se to ovšem jen na době strávené v obchodě, která je kvůli pročítání složení výrobku o něco delší, ale také na jejich váze – při nižším příjmu potravy dochází k úbytkům hmotnosti. O deficitu vitamínů ani nemluvě.

V návaznosti na ortorexii byl vytvořen Bratmanův test, který pomáhá k odhalení poruchy. Je tvořen deseti otázkami a již při pěti kladných odpovědích je doporučováno se zdravým stravováním zabývat méně, případně vyhledat pomoc odborníků. Kromě výživového poradce může pomoci i psycholog nebo psychiatr.

Jak si pomoci sám

Při dodržování určitých stravovacích návyků je důležité si uvědomit, že je dnes velmi těžké se upravovaným potravinám stoprocentně vyhnout. Mohu ovlivnit, jestli si papriku před snědením opláchnu, ale už neovlivním, kolik aut projede kolem pole.

Proto se držme zlatého pravidla – všeho s mírou. Naše těla určité množství přídatných látek zvládnou. Nikdy se nám nepodaří domyslet původ potravin až do úplného začátku. A když se o to budeme snažit, kromě zdravého těla nás to může stát i zdravý rozum.

Službu tělu prokážeme konzumací dlouhodobě doporučovaných potravin, jako jsou např. ryby, špenát, dýně, jogurt s živými bakteriemi, brokolice, česnek, nesolené a nepražené ořechy, rajčata a další. Neméně záleží i na pitném režimu a začlenění vody.

Autor: Eliška Kouřilová, 4.4.2021

Reklama

Komentáře

Žádné komentáře.

Nový komentář

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

Reklama