Na začátku se na hliník trošku zevrubněji podíváme. Tento kov se vyskytuje úplně všude kolem nás, je uměle přidáván do kosmetických přípravků, tetrapakových obalů, cigaret, léků či vakcín, takže snažit se mu vyhnout, je absolutně nemožné. Obávaný hliník najdeme například v plechovkách či konzervách s potravinami, v plechovkách s nápoji (kyselý nápoj = největší riziko), ve víčkách u jogurtů, v antiperspirantech, některých zubních pastách, v soli, nebo třeba vlhčených ubrouscích a v dalších stovkách produktů.
Jaké potraviny, které běžně konzumujeme, obsahují hliník?
Můžeme tam zařadit koření, sůl, kakao, sójové výrobky, cereálie, chléb, pečivo, sušenky, ředkvičky, listový salát, špenát, houby, některé čaje, kypřící prášek, kukuřice, houby a další.
Výzkumy prokázaly, že hliník výrazně škodí našemu nervovému systému a likviduje mozkové buňky. Může přispívat ke vzniku Alzheimerovy choroby a Parkinsona, poruch řeči, ale může nést vinu i na selhávání ledvin. Lze také tvrdit, že má hliník negativní vliv na plodnost a vývoj plodu.
Maximální denní příjem hliníku je 60 mg na jeden kilogram váhy. Určité množství hliníku dokáže tělo vyloučit, ale pokud je ho příliš, dochází k jeho hromadění v organismu a k zatížení našeho těla. Ukládá se na srdci, v plicích, játrech, ledvinách i ve svalech. Ničí nervové a mozkové buňky, způsobuje odvápnění kostí. Křeče, ztráta paměti a špatná koncentrace mohou ukazovat na příznaky otravy hliníkem.
Jak již bylo zmíněno výše, hliník se vyskytuje všude okolo nás a různými způsoby se dostává do našeho těla. Něco málo však přece jenom ovlivnit můžeme. Například přípravu pokrmů v hliníkovém nádobí. Určité množství hliníku se do jídla uvolňuje při vysokých teplotách a v případě, že používáme ocet, kečup, protlak, citron nebo jiné kyselé a hodně slané potraviny. Přestože z nádobí se uvolňuje pouze nízké množství tohoto kovu, máme na výběr i jiné druhy. Sáhněme raději třeba po nerezu. To samé se týká hliníkových nádob na grilování.
Ještě nebezpečnější je používání hliníkové fólie (alobalu). Hliníkové folie se používají v domácnostech po desítky let. Zabalíme si do něj svačinu, uchováváme v něm zbytky od oběda, necháváme v něm marinovat naložené maso a potom si ho v něm ještě ugrilujeme. Takže s úžasnou pochoutkou do sebe ládujeme i hromadu hliníku. A to nezní moc pozitivně, že?
Pokud chceme dál využívat hliníkové folie, používejme je bezpečně. Nebalme do nich především kyselé a slané potraviny. Ty do alobalu nepatří vůbec. Dále mějme na mysli, že by potraviny měly být v hliníkové folii uložené maximálně 4 hodiny. V případě dětí, těhotných a seniorů se alobalu vyhněme úplně.
I když, vrátíme-li se k těm kyselým potravinám… Obecně se píše, že jde o potraviny s pH 3,7 a nižší. Copak laický spotřebitel pozná, jaká potravina je akorát kyselá a která už příliš? To samé se solí. Co je slané málo a co už přes hranu a do alobalu nepatří?
Nejbezpečnější bude vyhnout se alobalu úplně, protože bez něj se dá úplně v klidu žít. Zdravotní problémy se totiž nemusí projevit hned. Po nějaké době se však mohou začít rozvíjet nemoci, jejichž startérem jsou právě toxiny, obsažené v tomto kovu. Jejich nahromadění v orgánech se tedy může projevit v podobě nějaké nebezpečné choroby.
Svačiny si tedy balme do průhledné potravinářské folie, ubrousku, či dávejme do krabiček, na svačiny určených. Grilovat se dá také jiným stylem než s hliníkovou folií. A zbytky v lednici jistě nemusíme uchovávat v alobalu, ale třeba na plastovém tácku či v plastové krabičce.
Na závěr zde tedy odpovídám na otázku z názvu dnešního článku. Je používání hliníkové folie bezpečné? Z mého pohledu není.
Od: Šárka75, 5.10.2019